Můj příběh zdraví
Jak jsem se zbavila svých 4A, dalších “drobností”, které mi otravovaly dvacet let život a o tom, že se dá žít jednoduše ve zdraví!!!
Zdravé potraviny ke mně přišly v době krize zdraví
Po podzimu a zimě, kdy se narodila naše dcera, jsem udělala rozhodnutí. Rozhodnutí něco zásadně změnit. Viděla jsem, že pokud nic zásadně nezměníme, bude jenom hůř. Neustálá vleklá chřipková onemocnění nás i dětí, moje opět nastupující jarní alergie, rozpraskané ruce do krve, dlouhotrvající anémie, zácpy, krvácející dásně už ve 30 letech, manželovy neustálé a pro celou rodinu otravné migrény, léky na pálení žáhy, únava, maminky otrava těžkými kovy provázená vypadáním poloviny vlasů a příšerně suchou, téměř průsvitnou svědivou kůží na celém těle… Začala jsem hledat, co by mohlo pomoci. Chodit do lékárny s pětistovkou každé dva týdny, aniž by to cokoliv opravdu řešilo, mě už rozčilovalo.
V té době jsem byla v častém kontaktu s jednou známou. Když jsem se jí jednou svěřila, co mě štve, a co doma řešíme, doporučila mi konkrétní zdravé potraviny. A dodala, že pokud mi není proti srsti síťový marketing, tak ať si zkontaktuju v této oblasti lídra na trhu. Tak jsem to udělala. Poměrně jasně jsem řekla, že chci e-mailem informace o marketingu a poslat daný produkt. Firma mi poslala fyzioterapeuta až z Trutnova.
Co se týká zdravotních potíží. Provázely mě od dětství a postupně přibývaly. Vzpomínám na svoje 4A – atopický ekzém, alergie, astma a anémie. Pamatuju na zapáchající černou mast a maminkou šité pytlíky na rukách, abych nezašpinila povlečení. Od 8 let jsem brala 2x denně antihistaminika a chodila jsem pravidelně na přelomu ledna/února na injekce, abych lépe snášela jarní alergii na stromy a trávy.
Od 12 let se přidaly bolestivé dlouhotrvající nepravidelné menstruace, na které jsem dostala ibuprofen. Ve 14 letech jsem k ibuprofenům přidala antikoncepci. Mít tehdy po ruce potraviny, které jsme pak začali jíst, zvládla bych to období určitě lépe…
Hormonální antikoncepci jsem nakonec brala devět let. Pak jsem měla problém otěhotnět, dvakrát jsem prošla konizací děložního čípku. Podruhé už zkraje těhotenství (když to ještě nikdo nebyl schopen prokázat, ale já to tušila.
Těhotenství a porod č. 1 bez zdravých potravin
Ve třetím měsíci jsem zjistila, že jsem opravdu během zákroku na děložním čípku byla těhotná.
Až do 20. týdne bylo vše dobré. Pak na ultrazvuku mladá lékařka, která zastupovala mou „starou“ gynekoložku, objevila nějaký útvar na mém vaječníku. Panovaly obavy, že se jedná o nádor a po několika vyšetřeních mi ve 24. týdnu doporučili otevřenou břišní operaci, ideálně prý s odstraněním vaječníku i břišních mízních uzlin. Krevní testy nic patologického nevykazovaly.
V tak pokročilém stadiu těhotenství laparoskopická operace nepřipadala v úvahu. Zajistili jsme si druhý pohled lékaře. Na kontroly jsem chodila jednou za měsíc až do porodu.
Kvůli poloze koncem pánevním a útvaru na vaječníku byl naplánován císařský řez za přítomnosti onkologa. V epidurální analgezii mi odoperovali jen větší cystu (prvně označenou jako cysta žlutého tělíska, po třech letech přehodnocen na endometroidní cystu) a odstranili srůsty ve vaječníku.
V nemocnici jsme si pobyli 11 dní. Měla jsem Ileus. Střeva mi vůbec nefungovala. O mléko jsem přicházela.
Rooming-in pro mě byl peklo. Chtěla jsem spát, odpočívat, trpěla jsem bolestmi. O laktační psychóze, poporodním blues nebo depresích jsem vůbec nic nevěděla. Všechno bylo jinak, než jak jsem si to představovala. Pořád mi praskaly cévy, takže jsem měla rozpíchané ruce kvůli kanyle jako feťák (i když na mě používali pak už „dětský setík“). Modrofialové modřiny na obou rukách od předloktí až po prsty mi zůstaly ještě týden po návratu domů. Z porodnice jsme nakonec odcházeli s Nutrilonem HA a částečným kojením. Doma to nebylo lepší. Nastoupila deprese. Devět měsíců po porodu jsem přestala úplně kojit a odešla jsem od manžela. Začala jsem žít s dlouholetým kamarádem. Dnes jsem za ty zkušenosti vděčná, mělo to tak být.
Těhotenství číslo 2 bez zdravých potravin
Po pár měsících jsem otěhotněla. Těšili jsme se na miminko.
Ve třetím měsíci se mi udělalo zle, bylo mi zle týden, a pak jsem začala krvácet…
Zamlklé těhotenství. Musela jsem na kyretáž. Opět dodržet šestinedělí, smutek…
Domluvenou svatbu jsme odvolali.
Těhotenství č. 3 a porod č. 2 bez zdravých potravin
Po roce jsem otěhotněla zase. Tušila jsem to. Od chvíle, kdy jsem se dozvěděla, že jsem těhotná, projelo mi hlavou, že to je holčička.
Po nějaké době se potvrdilo, že to je opravdu holčička. A že má srdce napravo…
A že není vidět, jestli jsou správně zapojené velké cévy.
Až do 25. týdne jsme chodili na vyšetření za vyšetřením a čekali, než lékaři nejvyhlášenějších zařízení vynesli verdikt, že její stav je slučitelný se životem, že žádné vážné poškození její srdce nemá, a že pravděpodobně nebude potřeba ani operace.
Stázinka jí naše zdravé potraviny od svých 5 měsíců.
Samozřejmě jsem celé těhotenství docházela i na gynekologickou onkologii, protože jsem měla tentokrát cysty na obou vaječnících. Také mi byl celou dobu nabízen císařský řez. Nakonec jsem se rozhodla, že termín císařského řezu zruším a budu vyčkávat na termín porodu.
Když jsem byla podle průkazky ve 40+1, nastoupila jsem na radu lékařů do nemocnice…
Dostala jsem tabletu na vyvolání kontrakcí. Způsobila pouze několikahodinová muka, která mi nedovolila v klidu strávit celý den, ani v noci pořádně usnout. Druhý den jsem dostala další tabletu, netrvalo 20 minut a dostala jsem šílené kontrakce. Ve finále nade mnou byli tři lékaři, porodní asistentka a někdo z mediků. Hlavně kvůli tomu, že jsem rodila po císaři přirozeně (což se tady moc nestává) a dcera měla srdce napravo.
Anastázie se narodila hodinu po první kontrakci. Žena, která zažila chemicky vyvolávaný porod, ví, o čem mluvím.
Po porodu jsem dostala žádanku opět na onkogynekologii na kontrolu kvůli cystám a vzápětí do poradny pro endometriózu. Paní doktorka totiž nechala přehodnotit vzorek tkáně z cysty, kterou mi v roce 2011 odoperovali a stanovila, že se jedná o endometroidní cystu. Najednou vše dávalo perfektní smysl a zapadalo do sebe. Bolesti během menstruaci i pohlavního styku, srůsty, cysty, problémy s cyklem i otěhotněním…endometrióza. A já jsem měla být šťastná, že mám s touto diagnózou dvě děti. Doporučili mi hormonální antikoncepci, kterou je možné brát i při kojení. Prý jako prevenci otěhotnění i vzniku dalších cyst. Na kontrolu jsem měla přijít za rok po porodu. Antikoncepci jsem odmítla.
Když byly Anastázii 4 měsíce, přišla nám do života první prověřená společnost se zdravými potravinami. Jednu potravinu jsem znala, ale připadala mi chuťově odporná a tu druhou jsem neznala a přišla mi vyloženě nedobrá, ale když jsem za ně dala peníze a mohly pomoci, tak jsem se překonala a každé ráno a odpoledne ho pila. Moje příšerná únava z nevyspání a vyčerpání byla po týdnu konzumace pryč a pomalu jsem se na ně začala těšit. K jedné z potravin jsem se prokousávala 3 měsíce. Pamatuju si rozšířenou poradu, kde všichni chroupali a prosliňovali s chutí řasu, libovali si, jak je šťavnatá a křupavoučká… tak jsem si řekla, že chuť je jen v hlavě, a že mi bude chutnat taky.
Postupně mi přestaly krvácet dásně, nemusela jsem jíst železo na anémii, během dvou měsíců jsem nepotřebovala ani léky na alergii a astma (jen jednou jsem si je vzala, když jsem se rozhodla vyplet vysoké kvetoucí trávy ze záhonu s jahodami).
Detoxikace byla nepříjemná, ale stálo za to to vydržet.
Prvních 9 měsíců jsem potraviny jedla 3x denně. Asi po týdnu jezení se mi motala tři dny hlava, dva měsíce jsem měla divné pocity v břiše, zpočátku křeče, průjmy, opupínkovala jsem se na obličeji i na zádech, v dekoltu…
Po půl roce jsem začala ztrácet kila tuku, který jsem si za ta leta nashromáždila. Ke konci roku už jsem měla o 10 kg tukové tkáně méně (když jsem si do nákupního košíku vyskládala 40 kostek másla, docela jsem se zhrozila, co jsem si v těle nosila navíc).
V říjnu jsem šla opět na kontrolu na onkogynekologii. Lékařka byla překvapená, že jedna cysta na levém vaječníku zmizela úplně a na pravém se výrazně zmenšila. Dle ní výživová opatření mohla mít vliv, ale s tak velkým vlivem se ještě nesetkala. Jsem přesvědčená o tom, že zde opravdu hrály výraznou roli zdravé potraviny.
Dcera byla zdravá, syn už ze školky nenosil tolik bacilů, manžel už nemusel zůstávat 2-3x za zimu na nemocenské a silnou migrénu má místo každý měsíc pouze 2x do roka. Jinak to zvládne s jedním obyčejným práškem proti bolesti. Léky na pálení žáhy už nebere.
Těhotenství č. 4 a porod č. 3 se zdravými potravinami
Když byly Anastázii dva roky, přestala jsem ji kojit. Dva měsíce po té jsem byla opět těhotná. Když jsem to tušila, hned mi problesklo hlavou, že to je kluk.
Celé těhotenství probíhalo v pohodě. Žádné cysty na vaječnících se nevytvořily. Na rozdíl od předchozích těhotenství jsem nejedla žádnou separovanou kyselinu listovou nebo těhotenské vitamíny, ale hojně jsem si dopřávala zdravé potraviny. Je pravda, že první tři měsíce mi ani jedno nechutnalo, ale i tak jsem je jedla. Oddávat se jen tomu, co mi vonělo, by mohlo zavánět zdravotním průšvihem a cukrovkou.
Porod proběhl naprosto v pořádku, přirozeně, v respektujícím prostředí orlickoústecké nemocnice. A narodil se Rudolf, který měl o 3 cm a o 1,1 kg víc, než předchozí naše děti. Do rodiny přišel krásný, zdravý kluk se zrzavými vlásky, který nahradil už téměř tříletou Anastázii na všech poradách, přednáškách a setkáních.
Naše děti jedí tyto potraviny od samého počátku. Rudolf je dostával jako první příkrm. Albert je jejich velkým propagátorem mezi dětmi ve školce a škole (byl vyfocen i ve firemním článku o Green Campu na podzim 2018). Jsou nedílnou součástí jídelníčku všech generací v naší rodině.
Kapitolou sama pro sebe je zkušenost mojí maminky, která si prodělala otravu těžkými kovy. Díky komplexní detoxikaci a doplnění živin jí opět začaly růst vlasy, přestala jí svědit a loupat se kůže a je opět krásná a sebevědomá žena, jakou bývala dřív.
Má smysl se opřít o zdravé potraviny, pročistit si střevo, játra, doplňovat mikroživiny z prověřených zdrojů.
Naše rodina dnes běžně ráno, během dne i večer konzumuje různé prověřené zdravé potraviny a věřím, že to je dlouhodobě udržitelná cesta ke zdraví. Prevence je totiž opravdu důležitá.