Zmatek ve výživě?
Téma: Ketodieta/nízkosacharidová strava/paleodieta – makrobiotika – nízkotučná dieta – vegetariánství/veganství/vitariánství – breathariánství a pořádné žvýkání
Poslední dobou se kolem mě roztrhl pytel s informacemi (články, knihami, příspěvky na Facebooku, osobně mezi známými) ohledně rozličných druhů stravování. Ano, výživu jsme řešili vždycky, ale poslední měsíce se ke mně dostávají velmi protichůdné teorie a přístupy. Ano, mám své favority, ale přesto každý z následujících směrů má pár zajímavých a logických zdůvodnění.
Na začátku vám přiblížím trochu svou cestu stravovacím systémem…kdo chce rovnou závěr a praktické rady, přeskočte si to na bod č. 1 🙂
Jako mladá puberťačka jsem jako jedna z mnoha řešila hubnutí, protože už od školního věku jsem se považovala za tu tlustší (a vedle mé nejlepší kamarádky, která byla a dodnes je perfektně štíhlá, to jen vynikalo). Výraznější změně postavy bránily mimo jiné léky na alergii a později i hormonální antikoncepce… Přestože jsem intenzivně cvičila (hrála volejbal, florbal, chodila na karate, do posilovny, skákala gumu ostošest), nikdy se mi nepodařilo shodit víc než pár kil.
Naopak. Při sebemenším poklesu výkonu jsem přibrala…v 15 letech jsem začala “hubnout” se 63 kg a do maturity jsem se vypracovala na pro mě příšerných 83 kg (tolik jsem měla už jen před porodem…) a zvýšil se mi kvůli tomu i krevní tlak. Možná to někdo z vás zná.
Maturant 2003
Je pravda, že i když jsem sportovala, stravu jsem tehdy příliš neřešila. Večerní televize s pytlíkem chipsů, později se přidal alkohol (pivo správný Čech za alkohol nepovažuje, takže jsme si ho s přáteli dopřávali dost)… jedině snad sladkému jsem nikdy příliš neholdovala, tabulku čokolády byste u mě hledali marně (to až po porodu při kojení).
V 90. letech a na začátku nového milénia byly populární nízkotučné výrobky – jogurty, různé margaríny (máslo nás přece zabíjí), nízkotučné tvarohy, šunky, sýry… Ani po nich jsem nezhubla. Dnes už samozřejmě vím, proč… Ale tehdy to byla úplná mánie – pamatujete?
Dál jsem samozřejmě brala léky na alergii, hormonální antikoncepci, neomezovala jsem se v alkoholu. Jedla jsem jinak “normálně”. Co to vlastně znamená? Pro mnoho lidí to jsou vařená jídla 2x denně (tak, že člověk má pocit plného břicha), ráno k snídani pečivo se šunkou a sýrem, občas palačinka, občas vajíčka nebo párky, výjimečně jogurt nebo kaše). K svačině ovoce, jogurt, zelenina nebo pečivo s “něčím” (takový řáholecký salát nebo rybičky v tomatě mi chutnaly moc…). Nikdy jsem naštěstí nepila ve větším množství sycené sladké limonády, ale spíš vodu nebo neslazený čaj. S kávou jsem to nepřeháněla nikdy.
Byla období, kdy se mi pár kilo podařilo shodit – na studijních cestách do zahraničí, kde jsem si místo jídla kupovala raději knihy, oblečení, jezdila na výlety, chodila jsem kilometry, abych ušetřila za trolejbus, a když už jsem kupovala jídlo, nebylo ho moc, raději jsem si koupila permanentku na cvičení a do bazénu…Taky jsme chodili tancovat a na pivo (jak by Čech mohl být několik měsíců bez zlatavého moku, že?). Zkrátka, byla to období, kdy výdej převyšoval příjem a trvalo to delší dobu než dva týdny, po které se mi to dařilo v domácích podmínkách.
Litva 2007
Pak jsem zhubla 10 kg prakticky bez jakéhokoliv snažení, když jsem přestala jíst hormonální antikoncepci... S tehdejším přítelem jsme totiž chtěli miminko. A světe div se, ono to nešlo. Jeden rok, dva roky… Tehdy jsem to nechápala. Myslíte, že jsme tehdy řešili životosprávu? Absolutně ne! Lékařka nám totiž nic k jídelníčku a celkové životosprávě neřekla a nás to samotné nenapadlo. Když už jsem si vyžádala, že chci odeslat na specializované vyšetření, sdělila mi, že mám nález na děložním čípku a musím na operaci. To byl docela šok.
Dnes už samozřejmě chápu souvislosti a vím, proč jsem si to pak ještě zopakovala a vlastně jsem tak několik let chodila každého čtvrt roku na preventivní prohlídky na gynekologickou onkologii… Kdybych tehdy něco tušila o psychosomatice, vycouvala bych z tehdejšího partnerského vztahu a podívala bych se pravdě do očí. Tehdy mě to ale nenapadlo.
Vezla jsem se dál v rozjetém vlaku, a ještě jsem přikládala do kotle. Nakonec jsem otěhotněla. I bez změny jídelníčku. Těsně před další operací. Nikdo to nepoznal (test byl ještě negativní), tak jsem si prošla narkózou, dál jsem žila svůj život bez změny jídelníčku nebo vztahu, a když už jsem byla druhý měsíc unavená, že bych prospala celý den, smrdělo mi pivo i káva (o laku na podlahu nebo výparech ze septiku ani nemluvím), zjistila jsem, že jsem těhotná. Třetí měsíc. Byla to radost. Moje vidina na zhubnutí se ale opět odložila.
Nicméně dávala jsem si větší pozor na kvalitu potravin, a i přes tlak okolí jsem nejedla za dva. I v těhotenství mě trápily různé cysty a podobné legrácky, takže jsem si pochodila a poseděla v čekárnách ordinací u všech možných lékařů. Nejčastěji na onkologii. Příjemné to nebylo a nebýt toho, že byl syn hoooodně chtěný, vůbec by tu díky lékařům nebyl (v 25. týdnu mi doporučovali otevřenou břišní operaci a odstranění vaječníků, břišních mízních uzlin apod. Prý “se uvidí, až Vás otevřem, v těhotenství s tím nemáme zkušenosti, nemnohé knihy radí operovat“).
V té době jsem prolila asi nejvíc slz za svůj život, prošla největším stresem a zároveň jsem vydělala největší peníze, protože abych na ty hrůzy nemusela myslet, hodně jsem pracovala. Moji tehdejší klienti by vám dali za pravdu, že jsem párkrát na schůzky nepřišla v úplně dobrém psychickém rozpoložení, ale snažila jsem se zachovat profesionalitu a služby jsem poskytovala v té nejvyšší možné kvalitě (s péčí jako pro sebe…).
Hubnutí a diety šly tou dobou samozřejmě mimo mě. Přesto jsem přibrala za celé těhotenství pouze 11 kg a pár dní před termínem se císařským řezem narodil se Albert. U toho se odbyla i operace (nakonec vlastně onkologicky nevýznamná), kvůli které by se Albert vůbec porodu nedožil. S komplikacemi, které pak nastaly, vás seznámím někdy jindy…
U Apolináře, září 2011
Díky alespoň částečnému kojení a brutálnímu stresu ze špatně fungujícího vztahu, začátku doktorského studia, práce (peníze jsem domů přinést musela), starání se o domácnost a péči o neustále řvoucí uzlíček, jsem o těch pár kilo přišla docela rychle i bez nějaké diety a cvičení... Ano, říkáte si to správně, tohle zdravé opravdu nebylo. Ani pro tělo, ani pro duši. Ani pro mě, ani pro syna. Byla jsem totálně na dně. Nejvíc na dně, jak jsem si kdy dokázala představit (respektive, nedokázala jsem si to představit). O tom opět víc jinde…
A co s tím jídlem? Vždyť každý snad víme, co jíst, nebo ne? Co našemu tělu má dělat dobře?
Já se přiznám, že zásadní zlom přišel až o 4 roky později, kdy, když jsme si zařadili do jídelníčku nápoj z ječmene a sladkovodní řasu chlorella. Na doporučení známé. Chlorellu jsem už trochu znala z prvního těhotenství. Japonský zelený hnus jsem si koupila v brněnské lékárně, polykala jej se zacpaným nosem a radovala se, že místo úporné zácpy mám průjem.
Proč znovu zelené?
Tehdy jsem řešila častou nemocnost nás i dětí, opět na mě útočily jarní alergie (už v únoru!!!), opět se hlásil jarní atopický ekzém, čtyři měsíce po druhém porodu jsem byla stále anemická, příšerně unavená, po suplementech se železem jsem měla opět akorát zácpu a hemoroidy… Zkrátka stav nanic. Ve 31 letech jsem si přišla jak stará bába a říkala si, že když teď mi je takhle, tak jak se asi budu cítit za dvacet let??
Těšíme se na dceru, srpen 2014
Před porodem, říjen 2014Totéž manžel s věčnými migrénami, pálením žáhy a mizernou imunitou…Moje maminka trpěla v té době už pár měsíců na otravu těžkými kovy, vypadala příšerně. Nikdo nemohl přijít na to, co jí je… Vypadané vlasy, neustále svědivá téměř průsvitná pokožka, kůže na hlavě byla jak drsná stále se olupující krusta… Pro člověka pracujícího s lidmi to mělo velký vliv i na psychiku. Ale lékaři neustále opakovali: “Jste zdravá, nic Vám není.” Napsali jí pouze hormony a kortikoidy...To trvalo 6 měsíců!!! A máma se šla dívat do výlohy na paruky…
Na jaře 2015 jsem vnímala, že mi do cesty vstoupilo něco, co nám může zásadním způsobem pomoci. Ano, asi vás nepřekvapí, že jsem po pár měsících přestala potřebovat svoje léky na alergii, manžel ty na pálení žáhy a silné léky na migrénu, chodila jsem pravidelně na WC, přestaly mi krvácet dásně (to jsem před tím vůbec neřešila, to mi přišlo normální, když babička trpí parodontózou…), na kontrole na gynekologii bylo vše v pořádku (největší kapacita na gynekologickou onkologickou ultrazvukovou diagnostiku nechtěla věřit, že se nález velkých cyst tak změnil…jedna zmizela úplně, druhá byla třetinová). Maminka se také uzdravila. Po třech měsících jí začaly růst nové vlasy, přestala jí svědit kůže… Dnes byste jí nepoznali. Vlasy do půl zad, je nádherná. I kůži na krku má jak po liftingu.
Maminky vlasy, 2 roky se zelenými potravinami…
Děti přestaly být nemocné.
Ano, já už jsem potom nikdy nemusela do poradny pro endometriózu ani na onkologii…a neustále nabízenou hormonální antikoncepci jsem úspěšně odmítala (četli jste někdy příbalové letáky? Výskyt veškerých nežádoucích účinků si vynásobte deseti – ale to je také na samostatný článek…).
Popojedeme.
Proč to píšu? U nás zařazení dvou naprosto jednoduchých, ale dokonalých potravin totálně změnilo fungování našeho těla. Ještě jsem zapomněla napsat, že jsem během 9 měsíců zhubla 9 kg hmotnosti, přičemž jsem přišla o 10 kg tuku. Tělo se vyčistilo, dostávalo kontinuálně výživu, tak začalo ty tuky konečně pouštět k šípku… Hurá!!! O dvě čísla menší oblečení, lepší pocit ze sebe sama. Příliv energie.
9 kilo dole, Vlkolínec, listopad 2015
Od té doby jsem přečetla velké množství knih o výživě. Jsou protichůdné. Bude mě zajímat i váš názor a zkušenosti. Já si stále rovnám myšlenky a informace.
Jdeme na to.
- Paleodieta, nízkosacharidová strava, ketodieta
Vnímám, že tyto směry mají podobný základ. Je třeba jíst maso a další živočišné produkty z kvalitních chovů (např. krávy pasoucí se na zelené louce apod.) a volně běhající drůbeže (u výživových hodnot vajec je opravdu velký rozdíl) v kombinaci s velkým množstvím zeleniny. Přes léto hodně bobulí, zkrátka toho, co roste. Přes léto je možné přibírat kila, abychom je v zimě zase shazovali. V pořádku jsou semínka, ořechy…
Při těchto přístupech se omezuje příjem sacharidů na cca 100 g /den, při redukci do 50 g /den. U lidí ve velké zátěži může být množství nepatrně větší. To znamená, že se prakticky nejí pečivo, těstoviny, brambory, rýže, další obiloviny (např. quinoa, kterou jsem si nedávno oblíbila…) a kupodivu moc ani luštěniny. Ovoce v menším množství.
To znamená, že český Honza si může dát ovar, ale pouze s kysaným zelím nebo se salátem. Ve chvíli, kdy si dá chleba, je zle. Řeší se zde hodně řídící hormony leptin a inzulin, respektive množství glukózy v krvi a výkyvy jejích hladin.
Protože na co jedeme? Na glukózu…
Fruktóza nám samostatně škodí, nesmí být v nadbytku oproti glukóze.
Zelené potraviny nám hrají při těchto dietních přístupech do karet, protože mají vyvážený poměr glukózy a fruktózy… Vnímáme je jako pomyslný základ výživové pyramidy, kam patří zelená zelenina (různé “lupeníčko”, které mnoho lidí v jídelníčku denně opravdu nemá…).
- Makrobiotika / strava podle jin a jang…
Musím říct, že s makrobiotikou úplně nesouzním. Recepty vypadají nevábně, moc mi to nechutná. Ale respektuju, že jsou lidé, kterým tento přístup pomohl ke zdraví a považují ho za jediný správný. Smekám před těmi, kdo jsou schopni tuto dietu dlouhodobě dodržovat a přijmou ji za svůj standardní stravovací styl.
Takoví lidé musejí připravovat jídlo i dětem do školky a školy a moc často asi nezajdou do restaurace, pokud nebydlí ve velkém městě… Ani si jen tak nezajdou do pivovaru na tlačenku (i když je od s láskou vykrmovaného prasátka) nebo škvarkovou či syrečkovou pomazánku nebo do kavárny na lahodný hruškový/malinový dort nebo cheesecake. Zkrátka jedí jinak.
Oponujte mi, jestli se mýlím, ale lidé stravující se makrobioticky řeší často to, zda je strava ochlazující či zahřívající (jin či jang). Dále je třeba potraviny speciálně upravovat. Například brambory nejdřív zamrazit, až pak je vařit (to bych ještě pochopila kvůli štěpení cukrů), banány pouze tepelně zpracované…rýže se vaří na mořských řasách (já si raději schroupu 100 % čistou chlorellu a vím, že z mého těla odvede daleko více škodlivin než mořská řasa z pochybného zdroje).
Na talíři by měl být vyvážený poměr obilovin, luštěnin a (ideálně) kvašené zeleniny. Obiloviny a luštěniny kvůli kompletní bílkovině, aminokyselinám…však víte. Hrách a kroupy, kukuřice a fazole, tyto kombinace známe všichni. Přátelé, ale nesmíme si dát na talíř párek a čočku. Nedej bože přihodit “volské oko”. Všeobecně maso a luštěnina nepatří k sobě kvůli tomu, že je přetěžována slinivka. Chuděra pak neví, které enzymy má tvořit, aby to všechno rozštěpila a my to strávili (a využili!).
K makrobiotice se ječmen a chlorela hodí báječně. Nejsou prokazatelně ani jin, ani jang. Řasy má makrobiotika ráda ( i když uvádí, že raději mořské – nedopídila jsem se, proč, když v moři čistotu neohlídáme… kvůli jódu?).
Každý poradce v makrobiotice na to má ale jiný názor. V Čechách pracuje pár lidí propagujících makrobiotiku, který se z nějakého neznámého důvodu nehodí zelené potraviny “do krámu”, tak je svým klientům zakazují. To ale považuji za neetické a neopodstatněné (na jasně formulované dotazy mi nebyli schopni odpovědět, dočkala jsem se pouze slovních útoků). Protože řešit v době, kdy lidé všeobecně trpí nutriční podvýživou (nedostatkem živin ve stravě) a jsou vystaveni největšímu znečištění a chemii za celou éru lidstva pouze to, zda mě daná potravina ochlazuje nebo zahřívá, je opravdu zavádějící. Tělo je dle mého (a nejen mého) názoru třeba pravidelně čistit, dodávat mu živiny, a až pak řešit nuance zahřívání a ochlazování…
Přátelé, toto má širší rozměr. Zajímavé totiž je, že makrobiotičtí poradci, ale i lékaři všeho druhu (včetně onkologů!) často brojí proti zeleným potravinám (protože se bojí přiznat, že je neznají nebo si koupili levnou nekvalitní variantu a s tou měli pochopitelně nedobré zkušenosti !!!) , ale rohlíček a lízátko nebo sýr “sýrového typu” vám nezakážou… A to je neetické, neprofesionální a prokazatelně to jejich pacientům škodí.
Čest výživovým poradcům a lékařům, kteří mají jiný přístup.
- Nízkotučná dieta
O té už tu byla řeč. Frčela v 90. letech. A možná, že v některých kruzích frčí ještě dnes.
Při svých nákupech se zaměříme na nízkotučné produkty, nejlépe ty odtučněné (tvarohy, jogurty či mléko s 0,5 % tuku…), budeme holdovat rostlinným nízkotučným margarínům, sýrům s 15-20 % tuku v sušině apod. Maso pouze libové… Paní doktorka Eleková (MUDr. Ludmila Eleková, Buďme zdraví lékařům navzdory, 2018) krásně píše, že Indiáni libové maso házeli psům a sami jedli vnitřnosti a tučné části zvířete. Víte, proč? Svalovina obsahuje velké množství aminokyseliny methioninu, která podporuje rakovinný růst, naopak vnitřnosti, kůže, kolagen atd. obsahují lysin, který rakovině brání.
Přátelé, my tuk potřebujeme. Základní stavební jednotkou buněk mozku je cholesterol. Bez něj to nepůjde… Problém bývá v kvalitě tuků, které si vybíráme, a navíc je neumíme správně používat (o tom se rozepíšu jindy).
Jsme schopni smažit na másle místo na přepuštěném másle, na panenských olejích místo sádla apod.…A to je hlavní problém, proč přibíráme, proč se nám tvoří pláty v cévách (ateroskleróza)…Ne to, že jíme tučné potraviny, ale to, že je špatně kombinujeme s ostatními potravinami a nesprávně je upravujeme.
A opět platí pravidlo – vybírat kvalitní zdroje!!!
Vegetariánský raut, Zlín 2017
- Vegetariánství/veganství/vitariánství – cesta k breathariánství?
O vegetariánství, veganství, vitariánství a dalších směrech, které eliminují živočišné produkty (promiňte mi to zjednodušení), jste jistě slyšeli mnoho. Vnímám, že to má smysl, pokud má člověk etický problém jíst živého tvora. Mnozí ale namítají, že rostliny jsou živé úplně stejně, takže by tito lidé neměli jíst ani ty… a také jsem slyšela vtipnou poznámku o “ultraveganech” – ti prý nejedí nic, co vrhá stín. Přátelé vegani prominou.
Tyto směry hodně podporuje tzv. Čínská studie. Kniha jako hrom, kterou jsem přečetla začátkem loňského roku. Zaměřuje se na různá onemocnění a zkoumá vliv výživy (živočišné stravy vs. vegetariánství). Závěry jsou přímočaré – lidé konzumující rostlinnou stravu (výzkum monumentálního rozsahu probíhal v Číně) netrpěli zdaleka tolik (v některých případech vůbec!) civilizačními onemocněními, která sužují západní svět (diabetes, kardiovaskulární onemocnění, rakovina apod.…).
Musím říct, že argumenty a tabulky z Čínské studie mě dostaly a chvíli jsem uvažovala, že bych maso přestala jíst.
Na druhou stranu vnímám, že maso člověk jedl vždycky, a i díky němu se nám např. oproti opicím vyvinul mozek tak, jak ho známe (nebo ne?). Na kořínkách a bobulích bychom ten mozek, který dychtí po cholesterolu, asi úplně nenasytili (nebo se mýlím?).
Směry vyřazující živočišnou stravu mohou být dobrým mostem k breathariánství. Jsou na světě lidé, kteří jsou schopni čerpat energii a živiny ze vzduchu. Prosím, nezkoušejte to moc rychle. Cesta k tomu je opravdu dlouhá a rozhodně není pro každého (http://www.breatharian.eu/breath/coje.php).
Každopádně, u těchto typů stravování hrají zelené potraviny velkou roli. Obsahují všechny esenciální aminokyseliny, využitelnou formu vitamínu B12, vitamín K (K1 i K2), vitamín D a mnoho dalších pro tělo nezbytných látek v tom správném poměru.
Přiznám se, že z přehršle informací mám v hlavě zmatek a jako ne-biochemik, ne-biomatka, ne-vegan si pro sebe beru především tyto informace:
- Snažit se jíst maximálně kvalitní a čerstvé, základní, ověřené potraviny.
- Číst etikety na potravinách, kosmetice a dalších výrobcích. Hledat ty, které obsahují co nejméně přidaných, člověkem uměle vytvořených, chemických látek.
- Co možná nejvíce se vyvarovat 3 bílých jedů – rafinovaného cukru, bílé mouky a mléka (které většina lidí opravdu po 2. roce života tráví velmi špatně – možná to souvisí s krevní skupinou…). Toto rozhodně doporučuju v případě jakéhokoliv onemocnění!
- V případě zásadních nemocí omezit živočišnou stravu na minimum (např. maso na neděli…když ho lidské tělo tráví 7 dní, je pro to i podložený důvod), případně maso po nějakou dobu vyřadit úplně a zcela vyřadit 3 bílé jedy.
- Jíst denně zelené potraviny (ověřené, čisté, čerstvé od české společnosti s 18 letou tradicí) jako základ zdravého jídelníčku (průběžně tělo čistí stejně jako když si čistíme denně zuby a zároveň nám dodávají všechny živiny, které nám často v jídelníčku chybí – včetně vitamínu K2, D, B12, B6, kyseliny listové, minerálů, všech esenciálních aminokyselin…). Kvalitu ostatních potravin si totiž můžu hlídat, jak chci, ale pokud nemám v ruce testy půdy z polí, na kterých se pěstuje to, co si kupuju nebo půdy z luk, na kterých se pase dobytek, od kterého mám mléko, tak o kvalitě a čistotě té dané potraviny nevím vlastně nic…
Co si z toho vezmete pro sebe, je na vás.
Já vám přeju pevné zdraví a dobrou chuť! A pořádně u toho žvýkejte (viz. kniha mého kolegy Jana Koska Nedieta – www.nedieta.cz)!! Řádným žvýkáním totiž eliminujete hodně problémů, které si přivozujeme, i když se snažíme jíst vcelku “dobře”.
Co jsem pochopila, není důležité kvůli zdraví honit každé kilo, které půjde dolů, ale být šťastný, žít v hezkých zdravých vztazích s rodinou a okolím, dělat každý den práci, která nás těší a naplňuje a jídlo si užívat jako dar…
Nejnovější komentáře